Mikulov ovládne fašankové veselí: 21. února vyrazí do ulic šavle, medvědi i koblihy

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaje města Mikulov

Sobota 21. února bude v Mikulově patřit fašankové obchůzce. O tom, jakou má tato lidová tradice u nás historii, co je její myšlenkou i jak bude letošní obchůzka vypadat, jsme si povídali se Zdeňkem Slavíkem z Národopisného spolku Pálava.

Když se řekne „fašank,“ co to vlastně znamená  odkud to slovo pochází a jaký je hlubší smysl téhle tradice v našem regionu Pálavy?

Fašank je moravský výraz pro vrchol masopustního období. To je, jak určitě známo, období mezi dvěma postními dobami. Samotné slovo „fašank“ na Moravu doputovalo přes Rakousko („fasching“) z Německa, kde má původ ve staré němčině („fast‑schank“).

Pro náš kolektiv NS Pálava je fašank symbolický, protože právě při organizaci fašanku v Horních Věstonicích v 70. letech minulého století se dal dohromady kolektiv, z kterého náš soubor vzešel.

Jak vypadaly fašankové obchůzky a masopustní veselí v Mikulově a okolních obcích historicky?

Vzhledem k historickému vývoji Mikulovska po druhé světové válce, tzn. velké migraci obyvatelstva, byly akce jako fašankové obchůzky stěžejní při vytváření nového kulturněspolečenského prostředí. Zjednodušeně řečeno byly velmi důležité pro formování nových kolektivů v obcích a jejich forma a obsah odpovídal zvyklostem, které si obyvatelé přinášeli ze svých původních domovů. Nedá se říct, že by pro tuto oblast nebo jednotlivé vesnice bylo něco typického oproti ostatním oblastem Moravy a Čech. Většina symbolů je převzatých.

Které masky a postavy patří k „povinné výbavě“ fašanku a co symbolizují?

V současné formě fašanku, kterou udržujeme, jsou zastoupeny hlavně postavy fašančárů (babkovníků), tzn. tanečníků tradičního historického mečového tance „Pod šable“.

Vjejich čele stojí jejich vedoucí, který tradičně nosí železnou šavli, na kterou se napichují dary přijímané od navštívených podniků a domácností. Dále se u nás vyskytuje maska medvěda (symbolizujícího sílu a plodnost), smrtky (symbolizující konec zimy), kobyly (symbol plodnosti) a další.

Co je pro fašank charakteristické z hlediska zvyků a rituálů v oblasti hudby, tance a jídla?

Jak už jsem zmínil, hlavním motivem celé obchůzky je tanec „Pod šable,“ který se opakuje na mnoha zastaveních v rámci obchůzky a je takovým pozdravem při vstupu do každé destinace. Dalším charakteristickým prvkem nebo rituálem, který je s fašankem spjat, je večerní obřad „pochovávání basy,“ který je parodií na církevní pohřeb a dává prostor pro humorné shrnutí lokálních událostí za poslední rok.

Ztradičních pokrmů, typických pro fašank, bych zmínil hlavně zabijačkové speciality nebo ze sladkých pokrmů koblihy aboží milosti. Každoročně je ve výbavě našeho průvodu zásoba svařeného vína pro dospělé a čaje pro děti.

Rád bych ještě zmínil, že z pohledu mikulovského fašanku je tradiční také účast dechové hudby Mikulovanka, která nás neúnavně doprovází celou obchůzku už dlouhou řadu let. Stejně tak jsme vděční za dlouhodobou spolupráci s TIC Mikulov v čele s Marcelou Koňákovou. Oběma bych tímto za výdrž rád poděkoval.

Na který ročník fašanku vy osobně nejraději vzpomínáte?

Za mě osobně to byl fašank v roce 2010, kdy byl Mikulov pokrytý sněhem a k naší obchůzce a večernímu programu se připojil i spřátelený folklorní soubor z Chorvatska.

Fašank jako společenská dohoda bývá plný humoru, nadsázky i „provokace“. Kde vidíte hranici mezi tradicí a nevkusem?

Pro nás je fašank každoroční společenskou událostí, která je sice z našich akcí řekněme nejméně konzervativní, ale nikdy neměla za cíl cokoliv kritizovat nebo zrcadlit. Na druhou stranu vždy platilo pravidlo, že na fašanku je povoleno vše, takže máme z historie fašanků spoustu zajímavých zážitků… Jak bude vypadat fašank v Mikulově v roce 2026 – co se chystá, kdy a kde? Letošní fašanková obchůzka by se neměla zásadně lišit od obchůzek minulých. Její termín je 21. února, který sice už vychází na počátek postního období, ale museli jsme zohlednit několik praktických věcí, které nám nedaly jinou možnost termínu. V 9.30 se sejdeme před mikulovskou radnicí a symbolicky požádáme vedení města o povolení pořádání fašankové obchůzky. Trasa obchůzky povede z náměstí kolem polikliniky ulicí Alfonse Muchy na ulici Husovu směrem na Lormovo náměstí, dále vystoupáme pod Kozí hrádek, kde se každoročně těšíme na návštěvu Vinného sklepa pod Kozím hrádkem, a následně se přes ulici Brněnskou aKostelní náměstí vrátíme zpět na mikulovské náměstí. Máme velkou radost, že se k nám v posledních letech přidává čím dál více místních obyvatel, kteří se z nezúčastněných pozorovatelů stávají aktivními účastníky ve vlastních kostýmech.

Co potřebuje fašank, aby vMikulově žil i za 10–20 let?

Dle mého názoru je důležitá pro budoucnost fašanku v Mikulově hlavně podpora a zájem místních obyvatel a vedení města. Obojího se nám prozatím dostává. Rád bych vzkázal lidem, kteří nevědí, jak se přidat, že celý fašank je hlavně o radosti ze společného setkání a nadsázce, tudíž budeme rádi, pokud se za námi přijdou podívat, připojí se k nám při obchůzce anebo se aktivně zapojí v jakékoliv svojí masce. Každý je srdečně vítán.

_{Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Zpravodaje města Mikulov.Titulek je redakční}