Na olympiádě místo sektu pivo z Mikulova. Zlaté oslavy měly chuť Pálavy

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaje města Mikulov

České medaile se slavily divokým pivem z Mikulova Když letos na zimní olympiádě získali čeští sportovci medaili, bouchalo ne šampaňské, ale pivo. Ne, nešlo o otevření „lahváče“. Češi ve svém olympijském domě slavili sice národním nápojem, ale tzv. divokým, přírodně kvašeným pivem zpod Pálavy. Povídali jsme si o tom s majitelkou a současně sládkovou pivovaru Wild Creatures Jitkou Ilčíkovou.

Jak dlouhá byla cesta od nápadu, že ve vinařském kraji budete vyrábět pivo, až k tomu momentu, kdy rychlobruslař Metoděj Jílek slaví zlatou olympijskou medaili lahví z Mikulova?

Je to, jako když si u maratonu vyfotíte cílovou fotografii, na které není vidět, co všechno bylo předtím. Je to výsledek opravdu dlouhé, perné práce. Naše pivo na olympiádě je výsledkem dlouholetých hezkých vztahů s Budějovickým Budvarem.

Jak ta spolupráce začala?

Před pár lety jsme natáčeli pro anglické publikum v rámci projektu Beer for everyone (Pivo pro všechny, pozn.red.). U lidí z Budváru jsem vnímala, že jsme na stejné vlně, že to není jen o pivu, ale že si s nimi mám co říct. Dokument byl skvělý a měl i dopad pro Mikulov, protože tenkrát na to navázal i úspěšný presstrip pro influencery a novináře. Tehdy kvůli Mikulovu změnili harmonogram. Původně bylo domluveno, že se letí do Prahy z Anglie a z Německa. Nakonec letěli do Vídně, aby mohli poznat Mikulov. Takže to mě jako domorodce potěšilo, že je Mikulov natolik uchvátil a že se chtěli podívat k nám do pivovaru.Čili tohle byl začátek naší spolupráce. Olympiáda byla tím posledním dílkem skládáčky, kdy jsme si řekli, že tohle by konečně mohla být příležitost, jak spojit mainstreamový ležák z Budvaru s tím, co dělám já.

Čím se tedy oslavovalo, když Metoděj Jílek vyhrál zlato v rychlobruslařském závodě na 10000 metrů?

To vím přesně. Metoděj jako abstinent pivo vůbec nepije, takže naším pivem tam v návalu radosti všechny postříkal. Dostala jsem spoustu zpráv, že mi hrozně děkujou, protože pivo bylo červené a olympijské oblečení bílé. (směje se) Na olympiádu jsme dělali speciální šarži piva. Zástupci Budvaru a výčepu Pult přijeli blend (kupáž různě starého piva kvůli vyladění chuti, pozn. red.) nachutnat a vyrobit se mnou. Řešili jsme, co se bude otvírat na oslavu, i to, co bude jako dárek pro sportovce. Věděla jsem, že do velkých magnum lahví na oslavu budeme potřebovat vyšší tlak, aby to mělo ten kýžený efekt, že se zatřese lahví a špunt letí. Byla to docela složitá matematika, protože je potřeba si uvědomit, že naše pivo dozrává v láhvi. Ale podařilo se.

Byla jste se na olympiádě podívat?

Ne, nebyla. My jsme měli jarní prázdniny, takže děti měly slíbenou dovolenou.

Jaké máte tedy ohlasy z Itálie?

Ohlasy byly hezké. Komunikovala jsem hlavně s lidmi z branže, z Budvaru a z pražské restaurace Pult, která zabezpečovala čepování piva. Co se týká zpětné vazby z Českého olympijského domu, tak tam byli všichni úplně unešení, že se stavil i pan prezident a vytvořila se tam ta správná atmosféra.

Proč bylo vaše pivo pro olympiádu červené?

Součástí blendu bylo i pivo, které vyrábíme s použitím hroznů Svatovavřinecké z našeho vinohradu. Takže se na olympiádu opravdu dostal i vinařský terroir z Mikulovska. A protože červená je prostě sexy a je to hrozně hezká barva, shodli jsme se s Budvarem, že to uděláme takhle, že to bude něco jiného.

Kdybyste měla vaše pivo představit někomu, kdo se s ním ještě nesetkal, co mu říkáte?

Dnes se pomalu ustupuje od kvantitativního pití, většina lidí ocení zážitek. Jinými slovy – nepotřebuju toho vypít hodně, ale chci si to pamatovat ve smyslu, že to ve mně zanechá intenzivní dojem. Je důležité, aby lidé pochopili, že ležák je jenom jedním z mnoha desítek různých pivních stylů.

Dá se tahle zkušenost k něčemu přirovnat?

Vlastně ano. Je to, jako kdybych vám měla vysvětlit, jak chutná oliva nebo kaviár, když jste olivu nebo kaviár předtím nikdy neochutnal.

Dokud to člověk neochutná, tak kolem toho můžu mluvit třeba hodiny a stejně tu chuť nepopíšu, protože je to prostě jiné, nečekané.

A kdybyste se měla přece jen o popis chuti vašeho piva pokusit?

Je to hodně blízké klasickému, naturálnímu francouzskému šampaňskému. Velmi suché, hodně svěží a se specifickými ovocnými tóny.

V dochuti je samozřejmě pivo, ale na první napití není pivo to první, co vás napadne.

Je to nádherná synergie piva a vína. Když si zavážete oči, tak na první dobrou nevíte. Já to pivo nevyrábím proto, že bych se chtěla vymezit vůči ostatním. Dělám ho proto, že jsem v tom našla něco, co jsem nedokázala najít u jiných.

_{Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Zpravodaje města Mikulov.Titulek je redakční}