Největší literární festival jižní Moravy vyšel z malé mikulovské knihovny

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaj města Mikulov

Literární festival Knihopásek se bude konat od 16. do 21. června. Při této příležitosti jsme vyzpovídali ředitelku Městské knihovny Mikulov Ilonu Salajkovou, aby čtenářům mikulovského zpravodaje prozradila, na co se můžeme těšit.

Knihopásek se letos koná už počtvrté. Přiblížíš nám, jak myšlenka na tuto akci vznikla?

Knihopásek je festival dětské knihy, tedy oslava příběhů a umění vůbec. Původně jsme ho koncipovali pro místní děti jako odměnu za jejich celoroční úsilí s programem pro rodiny. Formát festivalu vznikl během covidového období, kdy jsme museli jednotlivé akce rušit nebo přesouvat, ale venkovní akce byly povolené. Pro program jsme zvolili zámeckou zahradu, kde se děti mohou volně a bezpečně pohybovat mezi jednotlivými produkcemi. Ahlavním důvodem, proč jsme zůstali venku, je samozřejmě velmi malý prostor naší současné knihovny.

Na co se letos mohou děti i rodiče těšit?

Letošní ročník nese motto Objevujte svět příběhů. Knihopásek totiž cestuje za příběhy po celé zeměkouli a přiváží je do Mikulova. Potkáte se třeba s Ronjou, dcerou loupežníka, se Sindibádem, s nímž zažijete velké dobrodružství, nebo s Glorií, dívkou z Madridu. Těšíme se také na dvě výjimečné ilustrátorky: Evu Volfovou a naši mikulovskou autorku Simonu Vlnkovou, které si připravily kreativní workshopy. V průběhu celého dne si můžete vyzkoušet cirkusové dovednosti, tvořit v různorodých dílnách a popovídat si s těmi, kdo tvoří svět knih a příběhů.

Objeví se v programu nějaké novinky?

Snažíme se každý rok obměňovat program i účinkující. Festival zahájí přehlídka dětských cimbálových kapel. Zajímavé bude určitě loutkoviště, což je prostor, kde si děti i dospělí mohou sami zahrát svůj příběh na pěti scénách s různými loutkami. Divadlo SEM! přinese do festivalu spoustu interakce. Na malé scéně si s nimi můžete zkusit improvizační hry, zahrát divadelní minihry a zatančit si podle choreografie s Ladou.

Pozvala bych čtenáře zpravodaje na vernisáž v pondělí 16. 6. v 17 hodin ve Štukovém sále, kde odhalíme ilustrace rakouského karikaturisty Klause Pittera z připravované knihy Děti Pálavy.

A nezapomeňte dorazit ve čtvrtek 12. června v 17 hodin na Náměstí. V rámci projektu Světové příběhy v srdci Moravy odhalíme velkoformátové fotografie. Podařilo se nám zachytit například rodinu Simpsonových, Deadpoola, Harryho Pottera, Enolu Holmesovou i pasažéry z Titaniku, jak procházejí známými i neznámými místy Mikulova.

Na co se ty osobně nejvíc těšíš?

Na Krávu Říčanovou. Ne, nemluvím vulgárně – tak se jmenuje kniha Terezy Říčanové. Před dvěma lety měla u dětí i dospělých obrovský úspěch, a tak jsme ji pozvali znovu. A pak se samozřejmě těším na pecku na závěr, tedy na koncert kapely pro děti Rozbal to!.

Co je na organizaci takové akce nejnáročnější?

Počasí. Dodnes nechápu, co mě to napadlo pořádat venkovní festival, když se celý život vyhýbám činnostem, které ovlivňuje počasí. Tím myslím zahradničení. (Směje se.) Předpovědi pro Mikulov bývají velmi nepřesné a rozhodnout v sedm, jestli program přesuneme do kina, nebo věřit úsloví: „Desátá rozhodne…“ To jsou nervy.

Díky podpoře města máme ale dostatečné prostředky na realizaci. Myslím, že se nám třem knihovnicím daří každoročně vytvořit rodinný festival, který se svým doprovodným programem a školními akcemi už zabírá téměř celý červen. Je to nejvýznamnější akce naší knihovny a v Jihomoravském kraji největší svého druhu. Z úst naší „festivalové rodiny“ jsem slyšela: „Nejlepší festival, jaký jsme kdy navštívili! A to nám můžete věřit. Máme jich za sebou hodně“.

Ve společnosti se často říká, že lidé, zvlášť ti mladí, dnes moc nečtou. Co si o tom myslíš ty?

Podle statistik je pravda, že klasické knihy čte méně mladých lidí. Ale neviděla bych to tak černě. Oni čtou, jen jinak. Třeba ušima, když poslouchají audioknihy nebo podcasty. Počítačové hry často vycházejí z literárních předloh a hráč musí příběh znát, aby se v nich orientoval. Vstupenky na Comic -Con jsou vyprodané během chvilky, což dokazuje, že se mladí vyznají ve fantasy literatuře i komiksu. Bez znalosti postav a žánru by přece nebyli fanoušky. Daří se chytrým a vtipným influencerům. Slam poetry dělají hlavně mladí, a je to těžká, uznávaná disciplína. Kdyby nečetli, nemohli by tvořit své autorské projekty, fotky, obrazy, videa. A že je nebaví román o lásce, kde panna tklivě bloudí očima po jinochovi z hájovny? Nedivím se. Mě taky ne.

A otázka na závěr: Co právě čteš?

Letnice od Miroslava Hlauče. Nejdřív se mi do toho moc nechtělo, protože magický realismus není zrovna můj žánr. Ale teď jsem nadšená!

Mgr. Ilona Salajková
pochází z Vyškova a vystudovala speciální pedagogiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Dlouhá léta působila jako pedagožka, zejména v oblasti vzdělávání dětí se speciálními potřebami. Od roku 2012 vede Městskou knihovnu Mikulov, kterou proměnila v komunitní centrum s bohatou kulturní a vzdělávací nabídkou. Je známá jako propagátorka japonského obrázkového divadla Kamishibai, pro nějž tvoří vlastní příběhy a vede workshopy pro učitele i knihovníky. Literárně se zaměřuje na regionální pověsti a příběhy – vydala knihy Tajemné pověsti kraje pod Pálavou a Weinviertelu a soubor komiksů Neobyčejné příběhy Podpálaví a Weinviertelu. Letos jí vyšla dětská kniha Mazlíček pro Mínu. Věnuje se fotografii, upcyklaci a rukodělné tvorbě a další tvořivé technice. V roce 2020 byla oceněna jako Knihovnická osobnost Jihomoravského kraje.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Zpravodaje města Mikulov.