Co je nového v Regionálním muzeu v Mikulově

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaj města Mikulov

V roce 2024 byly sbírky muzea obohaceny celkem o 116 nových předmětů z různých vědních oblastí. Nejčastěji se do sbírek nové předměty dostávají jako výsledek odborných výzkumů a nákupem, ale také díky poctivým nálezcům. Na následujících řádcích přinášíme čtení o čtyřech nejzajímavějších předmětech z poslední doby. O dalších přírůstcích do muzejních sbírek budeme čtenáře informovat v průběhu celého roku.

Železná opona

Podsbírku Nová historie jsme během roku 2024 rozšířili o několik originálních pozůstatků drátěného zátarasu tzv. železné opony. Na fotografii je možné vidět klubko ostnatého drátu z roku 1952 a rameno napájecího sloupu včetně čtyř izolátorů. Před rokem 1989 Mikulov ležel na samotné hranici východního a západního bloku a uzavřená hranice po čtyři desetiletí ovlivňovala život města. Proto je železná opona i jedním z důležitých témat, na něž se v Regionálním muzeu v Mikulově zaměřujeme. Kromě těchto artefaktů, které jsme získali od nálezce přímo z terénu, muzeum uchovává také několik typů kovových cedulí, označujících hraniční pásmo, součásti výstroje pohraniční stráže i odznaky, medaile a vyznamenání této složky ozbrojených sil ČSSR. (Josef Šuba, etnologie)

Zlaticí lis

Na počátku minulého roku se do sbírky Historie podařilo od soukromého mikulovského sběratele získat pozoruhodný stroj, a to zlaticí knihařský lis. Jedná se o raritní kus. Litinový lis se dochoval v původním stavu s originální dubovou pákou. Pochází zřejmě z 2. poloviny 19. století a sloužil na horkou ražbu. Při této ražbě vzniká zlacený slepotisk, čímž se daný motiv zvýrazní. Hloubka reliéfu je ovlivněna výškou, ze které se razí, apoužitou sílou tlaku. Velmi často se tento typ lisu využíval pro zlacení knižní vazby. Díky své původní funkci se stal součástí stálé expozice zámecké knihovny, kde si jej návštěvníci mohou prohlédnout zblízka. (Tereza Malíková, historie)

Fascinus

Do archeologické podsbírky se společně s bronzovými sponami na spínání oděvu dostal i jeden neobyčejný artefakt – fragment přívěsku ve tvaru mužského pohlavního údu (tzv. fascinus). Tento amulet byl nalezen u Břeclavi a může dokládat přítomnost římských legionářů, kteří se dostali na jižní Moravu během markomanských válek ve 2. století n. l. Falické přívěsky měly ochrannou funkci – chránily nositele před uhranutím, které podle tehdejší víry přinášelo smůlu, nemoc nebo závist. Amulety byly vyráběny v různých podobách, například jako dvojitý falus, falus s křídly nebo se zaťatou pěstí, což mělo posilovat jejich ochrannou moc. Nosili je nejen vojáci, ale i děti, zejména chlapci.

Kromě přívěsků se falický motiv objevoval i na prstenech, lampičkách nebo na nástěnných reliéfech domů, kde plnil obdobnou funkci. Dnes je zobrazení falických a jiných explicitních symbolů považováno spíše za tabu, zatímco pro Římany byla tato zobrazení běžnou součástí každodenního života. Za nález děkujeme Josefu Hebronovi. (Kristína Piačková, archeologie)

Maskaron

Fragment barokní kamenné tváře z pískovce byl vyňat ze zdi zámecké zahrady už v létě roku 2023. Obvodová zeď byla dodatečně zvyšována v 19. století při obnově zahrady v anglickém stylu a úlomek posloužil jako stavební materiál. Tvář byla pravděpodobně součástí šklebícího se maskaronu v podobě fantaskního monstra. Na temeni hlavy rozpoznáváme zbytky plastické stylizované dekorace. Původní umístění a využití maskaronu neznáme. Zámecká zahrada byla v barokním období vybavena bohatou architektonickou a sochařskou výzdobou, jak dokládají archivní prameny. Nabízí se možnost, zda fragment nebyl součástí sochařské kompozice některé ze zaniklých fontán, schodišť či budovy barokní oranžerie. (František Zelinka, lapidárium)

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze Zpravodaje města Mikulov.